"Svět už má dost kopií, buď originál."

Narozeninový dárek

1. dubna 2016 v 22:49 | Rosemary |  Normal
Hvízdání ptáků je to jediné, co slyším. Už jsem zde zavřený tři měsíce. Nevím, proč tu jsem, ani kde jsem. Jediné, na co si pamatuji je, že pro mě přijela dodávka a pak už mám totální okno. ,,Naru Misaky, vstávat, jde se za šéfem."
Oh jo, to mluví na mě.
Vstanu a bez jakýchkoliv zbytečných otázek se vydám k muži stojící u dveří. "Máš štěstí, červe! Možná se odsud konečně dostaneš," řekne mi s úšklebkem na rtech.
Tak štěstí říkáš, jo?
Vyjdeme ven a já se poprvé za dlouhou dobu podívám na krásnou modrou oblohu. Nevím proč, ale vyvolává to ve mně příjemné pocity. ,,Hej přestaň vejrat a nasedej, jinak tě sem dotáhnu." Dojdu k autu a nasednu. Betonovou budovu, kde mě drželi, necháváme za sebou. ,,Promiň červe, ale bylo by špatné, kdybys věděl kam tě odvezeme, takže dobrou noc."
Cože?
Najednou ucítím něco studeného na hlavě a pak si už opět nic nepamatuji.



***
,,Hej ,vzbuď se!"
Pomalu nadzvednu víčka a zadívám se do nádherných smaragdových očí. Rozhlédnu se. Jsem v obrovském pokoji a ležím na posteli. ,,Konečně, už mě nebavilo čekat. Tak půjdeme si hrát?" řekne mi kluk, odhadem tak 17 let, straý stejně jako já. ,,Prosím?" zeptám se s nechápavým výrazem. ,,Taťka mi slíbil, že k 18 dostanu speciální hračku, se kterou si můžu dělat, co chci," vysvětlí mi a já na něj vykulím oči. ,,Já jsem tvoje nová hračka?"
,,Jo. Takže když už to chápeš, můžeme si jít hrát."
Takže celou dobu jsem byl připravován jako dárek? Tomuhle spratkovi!?
,,Ale já neumím žádné hry a v kartách nejsem dobrý," řeknu na rovinu. Začne se smát.
,,Co?...Co je?" zeptám se .
,,Nic, jenom si říkám, že jsi mě vůbec nepochopil. Já měl na mysli něco jako," a v tu chvíli se na mě vrhne a začne mi pomalu okusovat ret. Vyjeknu a tím otevřu svá ústa. On toho hned využije a dostane se jazykem dovnitř. Nejdříve tam jenom tak šmejdí, jako kdyby něco hledal, a nakonec donutí i můj jazyk spolupracovat. Když konečně rozpojí naše ústa a já se mohu nadechnout, řekne: ,,Jako tohle," a usměje se.
Co se právě stalo? On mě políbil. Kluk, kterého jsem potkal sotva před deseti minutami, mě políbil!?
"Takže můžeme pokračovat?" zeptá se mě, ale na odpověď stejně nečeká. Začne mě znovu líbat. Nejdříve jemně a pak tvrdě, jakoby se bál, že mu uteču. Jeho pátravé ruce mám všude. Na zádech, na zadečku, který mi stiskne a na břiše, kde pokračuje směrem na horu. Nejdříve mi vyhrne tričko až nad bradavky, které mi díky jeho ruce ztvrdnou.
,,Páni, jsou tak krásně růžové," řekne a skloní se. Nejdřív si s nimi jen tak hraje, ale pak jednu vsaje do úst a ocucává ji jako lízátko. Když ho to přestane bavit, tak se do ní zakousne.
,,Ah!" ujede mi to a já nechtějíc zavzdychám.
,,Oh, takže to máš rád tvrdě?" zeptá se a zkousne mi i druhou bradavku, se kterou si hrál, ale rukou.
,,Ah to není pravda," odpovím mu.
,,Že není? A co je teda tohle?" zmáčkne mi můj penis teď už v těsných kalhotách. Opět zavzdychám a on se jen zasměje a pomalu mi začne rozepínat kalhoty. Když mám kalhoty dole, vytáhne moji chloubu ven z trenýrek na světlo a začne si ji prohlížet.
Bože to je tak trapné.
Snažím se schovat svojí tvář do dlaní. Všimne si mého pohledu a řekne: ,,Nemáš se za co stydět. Je pěkný, " zhodnotí mi moji chloubu. ,,A teď vyzkoušíme jak chutná."
Nejdříve mi líže špičku a pak si ho vloží celý do úst. Chvíli ho jen tak olizuje a pak ho začne sát, až to trochu bolí. Snažím se ho odstrčit, ale když zrychlí tempo, padám zpátky do postele. Chvíli se na něj koukám a pozoruji ,jak se můj penis ztrácí a zase objevuje z jeho úst.
,,Ne... prosím... já už... už budu," zaprosím, ale on ještě o něco zrychlí a já už to neovládám. Chytím ho za kaštanové vlasy a přirážím si jeho ústa až ke kořenu a pak z něj zase vyklouznu. Tohle udělám asi ještě dvakrát, až to nevydržím a udělám se mu do pusy. Všechno spolyká, jako by nejedl už měsíce.
,,Chutnáš dobře," řekne a mlsně se olízne.
Bože tohle není správně. Tak proč? Proč se mi to tolik líbí a chci víc?
Najednou vstane a dojde si pro něco do šuplíku. Když se vrátí, má v ruce nějakou tubu.
,,Klidně lež a relaxuj. Tohle trochu zastudí, ale pak to bude velmi příjemné, věř mi."
Potom si z ní vymáčkne nějakou tekutinu. Odloží ji na stolek vedle postele a pomalu mi začne kroužit jedním prstem okolo mojí dírky.
,,Po... po… počkej, co to děláš ? " vyjeknu jak ucítím něco vlhkého a studeného uvnitř.
,,Když si to tady nepřipravím, tak to bude bolavé a navíc, já mám v plánu si s tebou ještě hrát."
V tom mi zajede jedním prstem dovnitř a začne s ním pohybovat. Stáhnu se nad tím náhlým útokem.
,,Klid to bude dobré," začne mě konejšit.
Když se trochu uklidním a povolím, vjede tam i druhým prstem. Nejdřív si je tam jen tak roztahuje, pak s nimi kmitá, až narazí na jisté místo, kde je mi to obzvlášť příjemné. Zavzdychám, jak mi po tom místě přejede.
,,Tady?" a opět po něm přejede. Přikývnu. Začne po něm přejíždět víc a já vzdychám, jak nějaká holka.
,,Ne... já už…" a udělám se znova. Přerývavě oddechuji a mezitím můj "majitel" si dává trochu té věci z tuby na svojí chloubu . Chvíli ho pozoruji, jak si tu tekutinu roztírá a mám chuť se ho dotknout.
,,Relaxuj, teď to možná trochu zabolí" a nevede svůj penis k mé dírce. Pomalu začne pronikat dovnitř. Ostře se nadechnu a vydechnu. Snažím se rozdýchávat bolest v mém konečníku. Pokračuje a až když je na doraz, zastaví se a nechává mě si zvyknout.
,,Dobrý?"
Jen přikývnu a snažím se rozehnat slzy, co se mi derou do očí. Chvíli se nehýbe, ale pak se začne pomalu pohybovat. Zároveň mi zpracovává úd a hraje si s bradavkami. Já si začínám užívat ty pocity, kterými mě naplňuje. Pomalu zrychluje tempo svých přírazů, jak cítí svůj přicházející orgasmus. Opět se trefuje do toho blaženého místa a já se neudržím a vyjedu svým zadečkem vstříc jeho chloubě. To ho překvapí, ale nepřestane, ba naopak zrychlí. Vzdychám a cítím, jak se mi blížící orgasmus hromadí v podbřišku. Už jenom kousek a budu. Skloní se pro polibek a tím jak se jeho břicho otře o můj naběhlý penis, se udělám. A díky mému orgasmu se udělá i on. Chvíli čeká a pak ze mě vyjede. Unaveně se svalím do postele.
,,To bylo něco," řekne a přitáhne si mě do objetí. ,,Jo a jmenuju se Toshi," řekne ještě dřív, než stačím usnout.

Když se probudím, je už ráno.
,,Jak pak se ti spalo?
,,Ah dobře," odpovím trochu s rozpaky.
,,Bolí tě to ještě?" zeptá se a sáhne mi na zadek.
"Ne… teda jo, trochu," řeknu mi po pravdě ,,Příště to bude lepší, neboj. Ale teď se najez, tady máš snídani," podá mi talíř.
,,Proč?" zeptám se
,,Hmm? Co proč?"
,,Proč si ke mně tak milý?"
Já to nechápu. Celou dobu jsem byl zavřený, jídlo jsem sotva dostal a teď mi tu on podává nějakou snídani.
,,Ptáš se proč? To je jednoduché, "usměje se. ,,Protože jsi můj narozeninový dárek."


Takže tady je moje úplně první povídka doufám, že se vám aspoň trochu líbila. Kdyby jste měli nějaké přpomínky nebo dodatky tak mi je prosím napište do komentáře. Vaše Rose
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Sumiya Sumiya | E-mail | Web | 17. dubna 2016 v 12:39 | Reagovat

Moc povedené, jen tak dál ^^

2 crazyhunters crazyhunters | 18. dubna 2016 v 20:56 | Reagovat

[1]: Mockrát děkujeme za tvoji podporu. Opravdu si toho vážíme.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama