"Svět už má dost kopií, buď originál."

Více než magie 2. díl

30. ledna 2017 v 20:00 | Safirika
Zdravím,
všem se moc omlouvám za dlouhou neaktivitu, ale vůbec nestíháme. Všude nás hodní a vůbec nemáme čas. No, tak po dlouhé době sem přiávám další díl Více než magie. Doufám že se bude líbit.



Kristiána ze spánku probere jemný sluneční svit, který mu do ložnice proniká skrz žaluzie. Lehce si jednou rukou promne oči a rozespale se podívá na bouli na svém hrudníku, kterou přikrývá přikrývka. Opatrně nadzvedne okraj přikrývky, ze které na něj vykoukne Luciferova malá hlava.
"Dobré ráno." popřeje mu Kristián. Lucifer na oplátku zamňouká a otře se mu hlavou o bradu. "Taky tě rád vidím kamaráde." řekne a podrbe kocoura na hlavě, který akorát šťastně vrní.
Chvilku si kocoura prohlíží, než se posadí a kocoura si položí do klína, kdesi ho lépe prohlédne. Prsty projede světlým kožichem a udiví se. Vždyť ještě včera byl Lucifer obvázaný, měl strašné popáleniny a sotva se udržel na nohou a teď nemůže najít žádný náznak po něčem takovém. Žádnou jizvu, bolístku jednoduše nic. Teď když nad tím tak přemýšlí, jak se vlastně mohl dostat z obvazů?
Kristián se tak soustředí na své myšlenky, že si ani nevšimne, že ho Lucifer s nakloněnou hlavou sleduje. Svým mňoukáním ho probere z transu. Zvedne tedy kocoura do vzduchu, tak aby na něj dobře viděl a ještě jednou si ho pořádně prohlédne.
"Jak jsi to udělal?" zeptá se sám sebe. "Hmm, to je zvláštní. Ale co, darovanému koni na zuby nehleď." řekne nakonec, položí Lucifera. Podívá se na hodiny a s úsměvem se protáhne. "Ještě, že mám dneska volno." zaraduje se a svalí se do postele.


Po několika minutách klidu, začne hrát Freakshow od Skillet a na obrazovce se objeví ´Hádej kdo´
Kris okamžitě pozná, že mu píše Chase. Jako jediný si chtěl nastavit kontakt na sebe. "Co asi chce, když mám volno?" zamumlá podrážděně Kristián, když se natáhne pro telefon.
´Za hoďku v parku u před pekelnou branou. Mám pro tebe překvápko. Nezapomeň si vsadit.´ Chvilku mu trvá, než pochopí skrytý význam zprávy, nad kterou se pouze uchechtne. Plný nové energie vyskočí z postele a během chvilky je připravený jít ven.
Dojde až ke dveřím, chytne za kliku, ale zarazí se. Pohledem se zastaví u Lucifera, který se od něj nechce hnout.
"Málem bych zapomněl." usměje se a vrátí se do kuchyně, kde Luciferovi připraví misku s jídlem a vodou. Jenže Lucifer ho sleduje na každém kroku. "Promiň kamaráde, ale ty zůstaneš tady." řekne Kristián, prosmýkne se mezi dveřmi a rychle je zavře, aby ho kocour nemohl následovat.

Pomalým krokem se vydá k parku. Nemělo by mu to trvat moc dlouho, zas tak daleko to není. Před branou od parku na něj již s úsměvem čeká Chase se svým dobrmanem.
"Nazdar, tak co strejda?" začne Chase.
"Už je mu mnohem líp. Jak se má Thea?"
"Se jí zeptej sám?" odpoví se smíchem.
"Nazdar Theo, jak se máš? Nezlobí tě páníček?" zeptá se psa a pohladí jí po hlavě.
"Ne, to já zlobím jeho." odpoví Chase, parodující dívčí hlas. Oba dva muži poté vypuknou v záchvat smíchu.
"Takže, hádám že Tony chce své prachy zpět, co?" zeptá se Kristián poté, co se oba trochu uklidní.
"Jo, včera se stavil u toho starého baráku. Myslel si, že tam budeš i ty. To já popravdě taky, ale to je jedno. K věci, byla tam zrovna i Jane když mi začal vyhrožovat. Přes všechny jeho nadávky a výhrůžky jsme ho ukecali, že se s ním dneska setkáme a "všechno" mu vrátíme."
"Taky že jo, a i s úroky. Poctivě jsme to vyhráli i přes to, že podváděl a on nám bude vyhrožovat? Už se těším, až mu nakopu prdel."
"Já věděl, že ti udělám radost." odpoví Chase a spolu se vydají k pekelné bráně.

Pekelná brána není ve skutečnosti branou do pekel, ale jsou to dva černé, seschlé stromy, které mezi sebou mají uzavřenou černou bránu. Přesně 5 metrů okolo té brány nic neroste, zvířata se tomu vyhýbají a vztahují se k tomu nejrůznější strašidelné příběhy. Místní obyvatelé jim věří a raději se tomuto úseku cesty vyhýbají, až na naše přítele, kteří si z toho vždy utahují.
Nikdo popravdě ani neví, jak tato brána vznikla. Jedna z historek je stará jako samo město a možná i starší. Praví se, že tuto bránu vytvořil samotný Lucifer, aby ta mohl kdokoliv nerušeně procházet mezi naším světem a peklem. Též se tradovalo, že při úplňku, kdy je měsíc přímo nad branou, se otevře cesta do pekel. Tuto teorii chlapci, když byli menší vyzkoušeli a dodalo jim to budoucí odvahy. Od té doby, se ničeho nebáli a do nebezpečí se vrhali po hlavě. No, místní si o nich šuškají, že uzavřeli smlouvu se samotným Luciferem, ale kluci by vyprávěli něco jiného. Řekli by, že to bylo zklamání až na pár chvil, kdy strašili kolemjdoucí.

"Už jsme se báli, že nedorazíte!" zvolá Kristián na partičku tří mužů.
"Toho jsem se spíše obával já. Máte moje prachy?" zeptá se muž uprostřed jménem Tony, muž vlevo si potěžká baseballovou pálku a muž vpravo si zase promne prsty.
"Jaký prachy, já o ničem nevím." začne hrát Kris. "Ty mu dlužíš prachy?" obrátí se na Chase.
"Cože?! Chceš snad říct, že TY mu dlužíš prachy!" přidá se.
"Jak to o mě můžeš říct?! To je absurdní!"
"Jednoduše, určitě to byl důvod proč jsi včera odešel z práce!"
"Ty… Ty… Pojďme to vyřešit jako praví chlapy!"
"S tím s tebou souhlasím!" Odpoví Chase a oba se napřáhnou k ráně. Místo aby však trefili obličeje těch druhých spolu trefili přímo do středu Tonyho obličeje. Ten se s křikem svalí dozadu a jeho kumpáni to pouze šokovaně sledují. Rychle se ale vzchopí a připraví se vrátit útok.
Ten s pálkou vyrazí po Kristiánovi a druhý se vrhne na Chase. Kris se ladně vyhne všem jeho útokům a někdo by i řekl, že i tančil. Jeho pěsti rychle a přesně nacházeli svůj cíl, až nakonec muž s pálkou skončil na zemi se zakrváceným nosem.

Svou pozornost poté přesune na Tonyho, kterému se mezitím podaří vyškrábat na nohy.
"A, a, á." varuje ho, ale i přes jeho varování se napřáhne. Kristián zůstane ledově klidný a jeho výpadu se lehce vyhne, jakoby to nic nebylo. Skrčí se, čímž se vyhne další ráně a nakonec použije pravý hák, čímž ztratí rovnováhu. Kristián dál pokračuje v sérii malých výpadů. Své útoky zastaví, až ucítí jakési zapraskání pod svými klouby. Vítězoslavně se na něj usměje a otočí se na svého kamaráda, který už též zvítězil nad svým protivníkem. Též se usmíval, ale jeho úsměv zmizí, zarazí se. To Kristiána trochu zmate. Otočí se na Tonyho, ale již pozdě. I když se pokusí vyhnout Tonyho kostnatá pěst ho zasáhne do obličeje. Nepřítel se po tomto výpadu trochu vzdálí, aby viděl, jak bude jeho protivník reagovat.

Kristián si otře ústa a prohlédne si krev na své ruce. Pak přejede pohledem na Tonyho, uchechtne se a až s děsivým úsměvem a vražednýma očima se pomalým krokem vydá se směrem k Tonymu, který začne pomalu couvat. Kristián se napřáhne a praští ho tak silně, až se zdá že odletí. Jeho kostnaté tělo přistane na Pekelné bráně, která skřípavě zarachotí. Ztěžka poté zvedne svou hlavu, když před sebou spatří stínem zahaleného Kristiána, který se stále ďábelsky usmívá.
"Antonio… Tony… nebyla to přeci jen zábava?"
Antonio plný strachu kývne hlavou a na sucho polkne.
"Tak a doufám, že peníze nejsou žádný problém. Víš, přeci jen… věděl jsem, že podvádíš a i tak jsem vyhrál. Takže si myslím, že si je nechám a že mi právem patří."
"Jistě signore, nechte si je. Už je nechci." začne Antonio koktat, když si Kristián před něj dřepne. Nedokázal z něj spustit oči. Jde z něj taková hrůza, že by nejraději řekl, že před ním stojí sám ďábel. V jeho očích plála touha po krvi, a jeho úsměv tomu dodával jakýsi hororový nádech. Ještě k tomu, jak před ním dřepěl ve stínu za Kristiánem spatřil černou, temnou postavu obklopenou zlato rudým světlem s rudýma očima. Stejnou barvou se zalesknou i mladíkovi oči.
Antonio zalapá po dechu a začne se soukat co nejdál to jde. Pryč z jeho dosahu. "DIAVALO!" křičí jako šílený. S vytřeštěnýma očima se vyškrábe na nohy a dá se na rychlý ústup. Jednoduše vezme nohy na ramena.

"Páni, co jsi mu uděl? Pelášil jako o život." nadhodí s úsměvem Chase, když dojde ke svému kamarádovi a lehce ho šťouchne do ramene.
"Nic moc. Trochu mu dal na frak a řekl mu pouze pravdu. Nic po čem by se měl tak vylekat."
"No, ať jsi mu řekl cokoliv, zabralo to." odpoví se smíchem.
"Zřejmě." odpoví zamyšleně. V hlavě si dokola přehrává jak se před ním Antonio složil a jak ho nazval ďáblem. Už se s ním několikrát rval, ale nikdy se nestalo nic takového. Nejzvláštnější mu ale připadá pocit, který tou dobou měl. Pocit síly, neporazitelnosti a nejděsivější mu přišlo to potěšení, když viděl jak se jeho nepřítel chvěje strachy. Vyhrál již spoustu bitev, kdy se jeho soupeři třásli, ale tentokrát?
"Je ti dobře?" zeptá se ho Chase, čímž ho vytrhne z přemýšlení.
"Jo, jsem v pohodě."
"Vážně? Nebacil tě do hlavy?"
"Ne, a jestli nepřestaneš, tak bacím já tebe." ožene se Kristián.
"Fajn, stačilo to říct normálně. Vážně ti nic není." zeptá se, ale pohled jeho kamaráda mluvil za vše. Takový ten pohled, kdy je lepší nic neříkat, než vás ten druhý sežere zaživa. "Promiň, už jsem zticha." omluví se Chase.

V křoví naproti chlapcům něco zašelestí a Theodora (Chasova fenka) se k tomu rozběhne, tak rychle že Chase málem povalí. Tomu nezbude nic jiného než běžet za psem, jelikož ho přestane poslouchat a dál běží přes celý park. V jednom okamžiku se Kristián ocitne úplně sám, opuštěný před Pekelnou branou, která lehce zaskřípe.
Skřípot ho vyvede z myšlenek a přiměje ho se otočit. Teď mu připadá větší a tajemnější než kdy dřív.

"Úchvatná, že?" ozve se hlas za ním. Prudce se otočí a spatří před sebou dívku s pronikavě modrýma očima, něžnou tváří, svůdným tělem a úchvatnými dlouhými plavými vlasy.
"Jo, to je." zamumlá zaskočeně.
"Víte že tato brána je ve skutečnosti památkou na doby, kdy lidé věřili že magie existuje. Věřili a dokonce uctívali lidi, kteří magii dokázali ovládat. Stejně jako v to, že je doprovází, jakýsi průvodci, rádci, jejich oddaní společníci. Něco jako spřízněné duše..."
"Promiňte kdo jste?"
"… Nejdřív je lidé viděli jako bohy, v době, kdy se rozšířilo křesťanství to byly archandělé a andělé a nakonec na ně úplně zapomněli. Nejlépe je to vidět ve starém Egyptě. Mocní faraonové, kteří po svém boku měli "boha"." no slovo bůh dala obzvlášť důraz s náznakem posměchu, ale taky hrdosti.
"Proč mi to říkáte? To je jako nějaký druh přednášky, nebo co?" zeptá se a je na něm vidět, že začíná ztrácet trpělivost, ale je i zvědavý, co přijde na řadu.
"Vypadali jako lidé, kteří se dokázali změnit na někoho jiného či na obří mýtické zvíře nevídaných schopností. Když byly po boku svého čaroděje, své druhé polovičky, téměř nic je nemohlo zastavit." Žena se na moment odmlčí a v jejím výrazu lze zahlédnout záchvěv stesku. "Dokud se jedna čarodějnice nerozhodla ukrást všem jejich moc a sama vládnout celému světu. Proběhla krvavá válka, kdy se všichni rozdělili na dvě frakce. Ti co byly proti a chtěli si zachovat svou moc i svobodnou vůli a pak tu byli ti co se k ní přidali. Těm to ale taky moc nepomohlo. Pouze je využila a nakonec z nich taky vysála veškerou jejich moc…. Tato brána pamatuje celou tu krvavou a dlouhou bitvu. Je nasáklá tím vším krveprolitím, zlem a násilím, že ji to celou změnilo."
"Jak ji to změnilo?"
"Dříve byla celá bílá se zlatým zdobením. Ukazovala světu krásu a dobro magie. Dá se přirovnat jednomu padlému anděli. Kdysi měl krásná čistá křídla, dokud nepadl. Sice i po pádu byl nadějí dobra. To však postupně uhasínalo, až se z něj stal, ne jeho vinou, ten největší záporák co kdy chodil po zemi a na kterého všichni svalují svou smůlu a neštěstí. Proklínají ho, i když netuší čím si musel projít..." Tím dívka skončí svůj výklad a smutně, i když s nadějí se usměje na Krise, který tam pořád stál.
"I když je to velmi zajímavý, tak už musím jít. Rád jsem si s vámi pokecal a tak dále, ale mám něco na práci, tak..."
Dívka se mile uchechtne a mile se na něj usměje. Kris se pod jejím úsměvem raději otočí a dá se na odchod. Dívka ho však chytne jemně, ale přitom pevně za ruku.
"Měj se na pozoru. Nikdy nevíš, kdo může poslouchat." řekne vážným tónem a pustí ho. Kris se po ní ohlédne, ale nikde ji nemůže najít. Určitě to byla jen nějaká podivínka pomyslí si a vydá se domu.

Před dveřmi od jeho malého domku již netrpělivě přešlapuje dívka, kterou již znal. Dívka měla černou krátkou sukni se sáčkem, dlouhé hnědé vlasy a její úřednický vzhled podtrhovaly její brýle.
"Jane, co ty tady?" zeptá se, i když odpověď již dobře tuší.
"Myslím, že dobře víš, proč jsem tu."
"Tak nějak to tuším. Mám se bát?" zavtipkuje a odemkne dveře.
"To ještě nevím." odpoví záhadně.
Jen co vejdou dovnitř, vítá Lucifer Krise. Začne se mu otírat o nohy. To ho však hned přejde, jelikož zjistí, že se tam vetřel ještě někdo jiný. Okamžitě se přestane tulit, začne vrčet a nespouští zrak z Jane.
"Odkdy seš na kočky?" zeptá se a snaží se ho od sebe odehnat.
"Nejsem na kočky, jen mi ho bilo líto." odpoví.
"A pak, že já skončím jako stará kočičí dáma. Koukni se na sebe." řekne, obloukem obejde kocoura a posadí se na gauč. "Doufám, že máš skleničky na víno!" Zavolá na Kristiána, který mezitím odešel do kuchyně.
Jane zatím vyndá flašku vína, kterou měla v tašce a připraví ji na stůl. Rozhlédne se kolem sebe a musí přiznat, že od té doby co tu byla naposled, což je již poměrně dlouhá doba, se to tu vůbec nezměnilo. Tedy až na toho kocoura. Z jeho pohledu ji mrazilo po zádech. Pohledem po něm pátrala po celém bytě, ale nikde ho neviděla. Už doufala, že utekl, ale marně. Podívala se vedle sebe, a tam jako zjevení sedí nehnutě Lucifer a vražedným pohledem ji sleduje.
"Kšá, jdi otravovat někoho jiného." Snaží se ho odehnat, jenže marně. Kocour se ani nehne.
"Říkala jsi něco?" ozve se z kuchyně Ricky.
"Ne nic, jen…" hlas se jí vytratí, když kolem kocoura vzplanou plameny. Vše kolem zčerná a zčervená, jako by to bylo nasáklé krví a i zbytek místností pohltí plameny. Vystrašená se začne klepat. Nemůže z něj spustit oči.
Mrknutím oka však kocour zmizí a zároveň ji v tu chvíli chytne něco za rameno. Nejraději by vykřikla, ale je strachem tak paralyzovaná, že nemůže. Stisk na jejím rameni je pevný, silný a horký. Připadá jí, jako by jí spaloval. Otřese se, když na svém krku ucítí horký dech, který je na rozdíl od jejího naprosto klidný.
"Dotkneš se ho a zabiju tě." zazní hlas za ní. Je chladný a temný. Jane to nedá a podívá se směrem do kuchyně.
Následným mrknutím oka se vše vrátí do normálu.
"Jsi v pořádku?" optá se Kristián a vykoukne z kuchyně.
"Jo, v naprostém pořádku." zalže Jane s úsměvem na tváři.
"Hned budu u tebe."
"Jasně, v pohodě. Nemusíš spěchat." odpoví a podívá se na místo, kde naposledy viděla kocoura. Tentokrát tam jen tak ležel, ale i tak ji stále sledoval a dokonce se jí zdá, že se i usmívá. Takovým zvláštním až samolibým úsměvem. Že by za to mohl on? Pomyslí si, ale okamžitě tu myšlenku vyžene z hlavy. Přeci jen je to obyčejné zvíře. Něco se jí muselo zdát. Proto to varování hodí za hlavu a již na něj nemyslí.
Po chvilce z kuchyně konečně vyjde Kristián,v jedné ruce má skleničky na víno a v druhé obložený talíř.
"Hmm, to je od minule příjemné překvapení." pochválí ho Jane, převezme od něj skleničky a začne nalévat.


*-*-*-*-*


"A teď přejdeme k druhé části mé odměny." zašeptá sladce Jane Kristiánovi, který se k ní v opilém oparu nakloní a políbí.
"Už jsem se bál, že na o nedojde." vstane, vezme ji lehce do náruče a jako princeznu ji odnese až do postele. Položí ji na okraj a začne se svlékat. Když si sundá košili s tričkem, všimne si, že je Jane nějaká zaražená.
"Co se děje?" zeptá se zmateně.
"Nelíbí se mi, jak na nás zírá."
"Tak si ho nevšímej. Prostě ho ignoruj." poradí jí a chce jí rozepnout košili.
"Ne, před ním ne." zaprotestuje a odtáhne ho od sebe.
"Fajn." zabručí, vstane z postele a zamíří k Luciferovi.
"Sorry kámo, ale tohle není podívaná pro tebe. Musíš zůstat tady." řekne a vystrčí ho za dveře. Ještě než zavře, všimne si jak na něj Lucifer smutně kouká. Zabouchne za sebou dveře a když se otočí na Jane, spatří ji, jak leží na jeho posteli pouze ve spodním prádle.
"Čekám tu na tebe." láká ho k sobě. Na tohle Kristián nepotřebuje žádné další vybídnutí a hrne se k ní.

*-*-*-*-*
Po úžasném románku s Jane ji ještě něžně pohladí po těle a dá jí pramínek vlasů z obličeje. Tím se mu naskytne krásný pohled na její krásnou spící tvář. Sám pro sebe se usměje a též zavře oči a již brzy také usne.

Ocitá se opět v lese. Ve stejném lese jako se ocitl včera. Vydá se proto stejnou cestou až dojde ke starému, tedy již novému domu. Vše je přesně na tom samém místě jako včera.
Tentokrát se rozhodne prozkoumat jako první horní patro. Co tam asi je? Pomyslí se a vydá se po schodišti nahoru. Zvědavost mu nedá a tak šahá po prvních dveřích, které spatří. Zarazí se však, když koutkem oka zahlédne stín na konci chodby a zaslechne zvláštní až hrůzu nahánějící zvuk, mísený s dětským křikem. Vydá se proto za stíny, na konec chodby ke dveřím, které do tohoto nového domu vůbec nesedí. Vypadají staře a ohořele. Nejzáhadnější pro něj asi bylo to, že místo křiku se ze dveří ozývají dětské hlasy a smích.
Rád by se tam podíval.
Vezme tedy za kliku a pomalu otevře dveře. K jeho překvapení a i pobouření se opět ocitá ve sklepě. Naštvaně se otočí a hodlá se vrátit nahoru, ale dveře se mu zabouchnou přímo před nosem, světlo před ním zahalí temnota, která se k němu začne přibližovat.
Kristián začne couvat, až se dá do běhu. Při první šanci za sebou zabouchne obří dřevěné dveře a zaklapne je na závoru.
"Neměl bys tady být." zazní hlas za ním. Kristián se otočí a spatří za sebou muže ze včerejšího snu. Opět měl na sobě to samé oblečení a ten zvláštní řetěz. Muž se tvářil vážně a krapet ustaraně. Muž k němu natáhne ruku a Kristiánovi dojde, že ho chce opět vykopnout.
"Tentokrát ne!" křikne odhodlaně, sám chytne muže za ruku a soustředí se na nějaké klidnější a vhodnější místo.
S tím se jim přímo před očima začne sklep měnit na bar. Oba se ocitnou před pultem obklopeni pár lidmi bez obličejů. Tedy až na barmana, kterému obličej zůstal.
"Takhle je to lepší." pochválí si svou práci a s úsměvem pustí jeho ruku. Muž před ním zkříží ruce a se zájmem si prohlédne okolí kolem něj.
Kristián si mezitím prohlédne muže před sebou a s mírným úšklebkem se zamyslí. Luskne prsty, čímž muži změní oblečení na více "moderní". Místo staromódní košile a vysokých kalhot má klasické džíny, šedé tričko a šedozelenou košili.
Muž si zvědavě prohlédne své nové oblečení a nakonec si sedne na vysokou židli, kde se opře o pult. Kris udělá to samé a opře se o loket.
"Musím říct, udělal jsi na mě dojem. Tím jak jsi nás rychle přemístil a dokonce si se trefil i v oblečení." začne muž uvolněně. Kristián pouze nadzvedne jedno obočí, jinak je zticha. "O co ti tedy jde, když mě vytáhneš až sem, ale nic neřekneš?
"Proč, když se pokaždé dostanu do toho domu se mě snažíš vyhodit?
"To není tvoje starost. Kdyby ti někdo cizí vlezl do baráku, taky by jsi ho vyhodil, ne?" ušklíbne se blonďák.
To je pravda pomyslí si.
"Ještě nějaké chytré otázky?"zeptá se muž a gestem objedná pití.
"Co znamenají ty řetězy?"
"Jsi ve snu, ne? Může se tu dít cokoliv."
"Ne, když se mi je daří ovládat. Proč nás spojují?" Kristián zatne ruku v pěst. Nemá rád, když nemá odpovědi a situaci pevně v rukou.
Není to úplný pitomec pomyslí si blonďák. "To necháme na jindy, průkopníku. To je na dlouhé vyprávění." odpoví nakonec po delší odmlce.
"Fajn." zabučí.
Blonďákovi se nelíbí pohled, jakým se na něj druhý muž dívá. Nakloní se k němu, lehce ho chytne za bradu a věnuje mu letmý polibek.
"Až přijde čas, všechno ti povím. Slibuji." zašeptá a usměje se na něj. Jeho modré oči mu jenom hrají.
"Tak to budeš muset udělat víc, než..." Kristián to ani nedořekne a ocitne se pod dalším polibkem. Tentokrát se nejedná o letmý polibek, ale o pořádný. Žádný prchavý polibek. "To už je lepší." odpoví s úsměvem, když se od sebe odtáhnou.
"Lepší než s Jeny, co?"
Tato odpověď ho zarazí. Jak o tom může vědět? Zamyslí se. "Co-cože?" vykoktá nakonec s vykulenýma očima a rudými tvářemi. Blonďák se nad jeho reakcí pouze mile usměje a sleze ze židle.

"Nic, jen by ses měl pořádně vyspat." řekne a políbí ho na čelo. Vše kolem Krise začne mizet a měnit se v jiné zvláštní sny.




 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ellie Ellie | 4. února 2017 v 22:32 | Reagovat

To bylo skvělí. Prosím další díl zž se nemůžu dočkat. O_O  O_O

2 crazyhunters crazyhunters | 9. února 2017 v 18:45 | Reagovat

[1]: Jsem moc ráda, že se líbí a již začínám pracovat na dalším díle :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama