Mrtvý vrah je na cestě: Konec dobrý všechno dobré

21. července 2017 v 12:00 | Safimari


Ahojky vím, že jsem již dlouho u této povídky nic nepřidala, ale konečně mě napadlo pokračování tak snad si ho užijete. Pro ty kteří něvědé o co jde prosím přečtěte si předešlé dva díly. Jenom melé upozornění je to poslední díl. Tuto povídku jsem zamýšlela jako trilogii a tak je toto poslední díl. Je možné, že k tomu napíši nějaký speciál, ale pokračovat už nebudu.

PŘEDCHOZÍ DÍL:

"Otoki, jdi pryč."
"Půjdu, ale jen s tebou." V tu chvíli mě chytne za ruce a vykroutí mi zbraň z ruky. Nakopnu ho mezi nohy a on padne na zem. "Ty zkurvená děvko!" nadává. Rychle běžím k telefonu. Zavřu se v pokoji. Jestli se ptáte, proč jsem nezdrhl ven, tak je to proto, že klíč k zámku od zamčených dveří je v koupelně v sukni. Vytáčím takumiho číslo. První pípnutí. Otoki začne mlátit do dveří. "Otevři ty zasraný dveře." začnu se klepat. Druhý pípnutí.
"Copak Misaki, už to beze mě nevydržíš?" ozve se z telefonu.
Kéž bys měl pravdu.

,, Poslouchej mě Takumi. Musíš mi rychle pomoct je tu Otoki a nevím asi mu hráblo. Snaží se mě unést." začnu hystericky.
,, Jen klid Misaki. Hned jsem u tebe. Nemusíš se ničeho bát. Nezavěšuj budu s tebou celou dobu mluvit a mezitím zavolám i na základnu. Dobře?" odpoví mi.
,, Dobře."
,, Hej ty jedna svině. S kým to mluvíš." začne na mě řvát Otoki.


Takumi prosím rychle.

,, Misaki za chvíli tam jsem ano?" ozve se Takumi.
,, Ano." odpovím a snažím se něčím zabarikádovat dveře.

V tu chvíli Otoki vyrazí dveře až z nich létají třísky.

,, Tak už tě mám ty jeden zlobivý chlapečku. S tebou je sranda si hrát. Tak pojď půjdeme za šéfem ano?"
,, Já s tebou nikam nejdu ty hajzle." zavrčím.
,, Misaki co se tam děje?" ozve se Takumi.
,, No no nebuď taková hysterka ano? Teď hezky polož ten telefon a dostaň tu tvojí malou sexy prdýlku do mého auta."
,, Já a moje sexy prdýlka tu zůstáváme ty nechutný prase."
,, Ach bože věděl jsem, že to takhle dopadne." povzdechne si Otoki.

Pak už vím jenom jak zvedl kus dřeva a praštil mě s ním po hlavě a všude byla černo černá tma.

TAKUMI:

,, Tak už tě mám ty jeden zlobivý chlapečku. S tebou je sranda si hrát. Tak pojď půjdeme za šéfem ano?"
,, Já s tebou nikam nejdu ty hajzle." zavrčí Misaki.

,, Misaki co se tam děje?" ozvu se a dál poslouchám.
,, No no nebuď taková hysterka ano? Teď hezky polož ten telefon a dostaň tu tvojí malou sexy prdýlku do mého auta."
,, Já a moje sexy prdýlka tu zůstáváme ty nechutný prase." vyštěkne na něj Misaki

,, Ach bože věděl jsem, že to takhle dopadne." povzdechne si Otoki.
,, Bum."
,, Misaki, hej Misaki. co se tam kurva děje hej odpověz mi." začnu panikařit. Rychle doběhnu do Misakiho domu a vletím dovnitř. Vím, že bych měl počkat na posily, ale strach o Misakiho je moc velký.

Prosím buď v pořádku.

Rychle prohlédnu všechny pokoje, ale Misaki ani Otoki tu nejsou.

Kurva, kurva, kurva.

Asi za deset minut jsou tu i posily. Vypovím jim vše co chtějí vědět a pak jdu s týmem na základnu, abychom si vše prošli v klidu.

OTOKI:

,, Bum."
,, Misaki, hej Misaki. co se tam kurva děje hej odpověz mi." slyším jak ten idiot Takumi panikaří.

Blbec.

Beru Misakiho ze země a odnáším ho do připraveného auta a odjíždím.

Šéf bude mít radost.

MISAKI:

Probudím se na studené podlaze v nějaké místnosti.

Ou shit tak to jsem ve velké prdeli.

Snažím se postavit, ale vůbec mi to nejde. Ruce i nohy mám svázané k nějkému kůlu.

Ach bože, proč jenom já. Ty mě asi tam nahoře opravdu nenávidíš.

,, Koukám, že se nám šípková růženka probudila." řeknemi ten nejvíce nenáviděný hlas na světě.
,, No mohl bych si ještě chvíli zdřímnou to víš nahánění tebe pak ten idiot Otoki dá člověku zabrat."
,, Ach svůj temperament si neztratil, ale mě nenaštveš."
,, Budiž. Víš jenom by mě zajímalo. Je pravda, že když jsem byl malý tak jsem si tě tolik neprohlížel, ale takhle ošklivý si se narodil nebo ti stoupnul kůň na obličej?" zeptám se nevině. Vím moc dobře, že si zahrávám s ohněm, ale potřebuju chvíli klid tak snad odejde.
Taky, že jo vrazil mi facku a odešel. Zachechám se pro sebe a přemýšlím jak z téhle bryndy ven. Na nic nemohu přijít a tak se oddám spánku. Když se ráno probudím tak zjistím, že je tu zase.

,, Přišel sis pro další várku sarkazmu nebo co?" zavrčím na něj.
,, Nene kde pak. Zaskočil jsem jen na tak malou návštěvu a taky abych tě informoval co je nového. Takže ten tvůj hezounek tě hledá po všech čertech, ale neboj se tady tě nenajde."
,, OO jak milé od tebe. Děkuji. ještě něco?"
,, Ne nic. Tak zatím pa prdelko."
,, Zbohem a už se prosím tě nevracej na tu tvojí držku nejsem zvědavej." slyším jenom jak práskne dvěřmi.

Zase se ponořím do sebe a přemýšlím co budu dělat. Uběhla asi hodina, když mojí pozornost přilákalo něco blištivého. Otočím se a chvíli mžourám pod nějakou bednu a v tu ránu uvidím kus skla.

Díky ti bože. Jsem to ale debil, měl jsem se nejdříve porozhlédnou jestli tu něco není.

Snažím se natáhnout k tomu kusu skla ale nejde mi to. Chvíli tam pátram nohou až se mi konečně podaří přisunout si to sklo. Ještě kousek ho sunu a přitom si nechtěně rozříznu nohu.

Do hajzlu!

Ještě chvíli se s tím morduju až se mi konečně podaří to skli získat. Rychle si ho vezmu do ruky a rozřežu provaz si na rukou a na nohou.

Co teď?

Přemýšlím.

Už Vím.

Druhý den ráno čekám až ke mně ten blb zase přijde.

,, Tak jak jsme se vyspinkalo?"
,, Do růžova, ale ty budeš spát tím nejhorším spánkem." zakřičím a vrhnu se na něj. On to nečeká a upadne na zem. Já k němu rychle přiskočí, a bodnu ho do krku. Pak ho bodnu ještě do břicha a počkám než naposledy vydechne.

Konečně.

Odhodím to sklo a odcházím kulhavým tempem z místnosti. Nestačím ani vyjít po prvních schodech a už slyším hlasy.

Doprdele Otoki. A já kretén nechám svojí jedinou zbraň dole s tím hajzlem. Super prostě super.

Dveře se otevře a já už čekám ránu nebo něco podobného. Jediné co jsem nečekal bylo vřelé objetí od Takumiho.

,, Bože já se o tebe tak bál."
,, Cože? Takumi co tu děláš? Počkej jak si se sem dostal?" nechápu.
,, Otoki nám to řekl." Odpoví mi a už mě táhne nahoru.
,, Otoki to neřekl Takumi to z něj vymlátil." odpoví mi Rose. ,, Seš celej?"
,, Jo je mi fajn."
,, Né není jdeš do nemocnice." rozhodne Takumi.

V nemocnici se mnou Takumi zůstal dokud se nemusel vrátit do práce. Během dne se tam zastavila policiie a na všechno se vyptávala. Ještě se stavili lidi z týmu. Po týdnu mě propustili domů s tím, že mám odpočívat. Jenže já se domů nemohl vrátit a taj jsem zůstal u Takumiho.

,, Vítej doma." pozdravil jsem ho a vlepil mu pusu.
,, Jsem doma." odpověděl mi a pusu mi vrátil.

Po vidatné večeři a příjemné koupeli jsme se vydaly do postele. Takumi se na mě rovnou vrhl. Nejdříve mi hladil záda a boky a pak mi rukou zajel mezi nohy a zmáčknul mě tam. Já jsem pouze zavzdychal a zadečekem jsem se o něj otřel.

,, Ach bože." zavzdychal.
,, Můžeš mi říkat Misaki." odpověděl jsem mu s žertem.

Takumi zajal mé rty a dobíval se do nich jazykem. Já jsem mu s radostí odpovídal. Svlékl ze mě veškeré oblečení a pomalu se jazykem sunul od mých úst dolů. Dole však se zákeřně vyhnul mým slabinám a začal mi oždibovat stehna.

,, Takumi prosím." zaprosil jsem.

Stačilo to. Vzal mě do úst a dvoumi prsty si mě začal připravovat. Když uznal za vhodné, že jsem dost připravený vyměnily jeho prsty něco většího. Vykřikl jsem a prohnul se v zádech taková slast.

Ach bože.

Takumi do mě začal přirážet a já jsem svými boky mu vycházel vstříct. Nakonec jsme oba propadli do náruče slasti.

,, Byl jsi úžasný. Jsi úžasný a vše už bude dobré."zamumlal mi do vlasů Takumi

Máš pravdu.

THE END

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Pepe Pepe | 22. července 2017 v 14:56 | Reagovat

škoda, že nebudeš pokračovat. moc se mi to líbí, ale co nutit tě nebudu jinak budete přidávat další díl Eyes of serpents?? moc rád to čtu a chtěl bych další díl.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama