Více než magie 4. díl

15. července 2017 v 20:29 | Safirika
Ahojte, s lehkým zpožděním sem přidávám další díl. Doufám, že se bude líbit a jestli chcete, tak napiště koment.


Z bezesného snu Kristiána probudí klepání na dveře. Rozmrzele vstane, promne si oči a dojde otevřít. To co spatří ho probere úplně. Přede dveřmi stojí policisté a netrpělivě čekají.
"Ktistian Walker?" zeptá se policista s knírkem a se slunečními brýlemi na očích.
"Ano, ehmm… stalo se něco?" zeptá se ospale.
"Můžete nám říct kde jste se nacházel mezi jedenáctou až druhou hodinou v noci?"
"No… byl jsem v baru..." zavzpomíná. "..a pak se vrátil domů… vím že jsem šel přes park. Myslím." odpoví na konec.
"Přes park?" zeptá se druhý policista a tázavě nadzvedne jedno obočí.
"Ano, tedy myslím. Moc si to nepamatuji."
"Jistě, to nám stačí."
"Mohli byste mi prosím říct, co se konečně stalo?" nevydrží to Kristián.
"Pane, jste obviněn z vraždy tří lidí."
"C-cože?" Kristián vykoktá s vykulenýma očima. "T-to není možné."
"Bohužel je to tak. Dokud se nenajde nějaký důkaz, který by Vás zbavil viny, musím Vás zatknout."
"Máte práv nevypovídat, cokoliv řeknete může být použito proti Vám." vmísí se do toho brejloun, protlačí se za něj a hrubě mu zezadu spoutá ruce.
Černovlásek se tomu nijak nebrání a nechává se odvést policisty. Nikdo si však nevšímá, že to Lucifer celou dobu sleduje.
Hrubě ho hodí do svého auta, kterým dojedou na stanici, kde ho zavřou na dobu neurčitou do výslechové místnosti. Tam ho nechají po dobu 12 hodin, než začnou s výslechem.



"Po kolikáté Vám mám říkat, že s tím nemám nic společného."
"Tak se Vás zeptáme takhle. Kdy jste naposledy viděl Jane?" změní brejloun téma.
"No, naposledy jsem jí viděl předevčírem, kdy se u mě stavila."
"Stavila?"
"No, my jsme, jak bych to řekl, dobří kamarádi a v ten den jsme spolu strávili noc."
"A následující den jste se s ní viděl?"
"Bohužel ne, odešla když jsem ještě spal a poté jsem ji již neviděl."
Při této odpovědi se na sebe detektivové podívají, beze slova se zvednou a odejdou. Kristián se zhroutí a praští hlavou o stůl.

*-*-*-*-*

"Bohužel všechny okolnosti včetně důkazů, nasvědčují k Vaší vině. Budete zde muset zůstat, dokud se nenajdou důkazy, které dokáží Vaši nevinu, nebo dokud Vás nebudeme moc přesunout jinam." To jsou slova, která černovláska úplně uzemní. Ani z toho nemá sílu se hádat o svojí nevině.
Nechá se bez jakýchkoliv protestů odvést do své cely, kde se schoulí do rohu. Přitiskne si k sobě nohy a nechá emoce proudit.
Jak se to mohlo všechno tak pokazit? Vždyť do teď vedl normální a slušný život. Občas byl nějaký ten průšvih, ale nic takového. Přemýšlí a ani nevnímá, že mu po tvářích stékají slzy.
Z tohoto pochmurného transu ho dostane vřelé obětí. Překvapením sebou trhne a otevře oči. Nečekal, že by zde spatřil zrovna někoho, kdo není od policie.
"To bude v pořádku." Chlácholí ho známý hlas.
Kristián zavrtí hlavou a odtrhne se od toho příjemného obětí. "To není možné." odpoví smutně a naštvaně.
"Proč by nemělo? Když mi řekneš, co se stalo, tak ti mohu pomoci." navrhne mu mile Lucifer.
"A k čemu by to pomohlo, hmm? Nic by si tady nezmohl." rozesměje se černovlásek.
"Nech mě ti něco slíbit. Co ty na to?"
"Klidně, stejně jsi pouhý sen, který se mě snaží uklidnit před krutou realitou." odsekne.
Blonďá si pouze odfrkne a usměje se. "Slibuji, že tě odsud dostanu. Budeš nevinný a..." než vůbec stihne dokončit svůj slib, skočí mu do řeči Kristián.
"Já jsem nevinný." zamumlá.
"Já vím… ale oni to neví. A tak zařídím, aby se to dozvěděli. Věř mi, že tobě bych přinesl i modré z nebe."
"Fajn, beru tě za slovo." odpoví, i když v duchu tomu moc nevěří.
Lucifer se k němu nakloní a něžně ho políbí na rty. "Tímto je dohoda potvrzena." zašeptá. Pohladí ho a opět ho obejme. Tentokrát se již černovlásek nevzbouzí a dokonce se mu i povede usnout.

Následující ráno se probudí zkroucený na zemi s oslintanou rukou pod hlavou. Vzbudí ho rachot ostatních vězňů a kroky linoucí se chodbou. Ty kroky se zastaví před jeho celou.
"Zdá s, že máš kliku, právě jsme obdrželi další hlášení o smrti jedné osoby a o dvou napadení. Být tebou, tak se modlím, aby to byl stejný případ, ze kterého jsi obviněný." oznámí mu kníráč než opět odejde. Kristián celý rozmlácený se konečně posadí na tvrdou postel a ještě chvíli hledí na prázdnou chodbu, jako kdyby tam detektiv ještě byl. Nechápavě zamrká a nakloní hlavu na stranu.
"Ten tvůj kámoš je teda dost dobrej, že se sem bez povšimnutí dostal a pak odešel jako by nic." řekne nějaký pobudu z vedlejší cely.
Kristián se na něj zmateně podívá.
"O kom o mluvíš?" zeptá se, jako kdyby se mu to setkání pouze zdálo. (I když to je to, co si o tom myslí)
"Mluvím o tom chlápkovi, co tě tu utěšoval a slíbil ti svobodu..."
"To byl jenom sen." odsekne mu a otočí se od něj. I na takovou dálku, je z toho muže cítit alkohol.
"To nezakecáš, já ho viděl. Na vlastní oči. I když, pak jsem viděl, jak se změnil na kočku a odešel..."
Kristián se pouze nad tou myšlenkou uchechtne.
"Blábolíš nesmysly. Jsi opilý a nevíš o čem mluvíš. Uděláš lépe, když zmlkneš." odpoví na konec a hodí po něm polštář. Opilec se od něj odvrátí a začne otravovat někoho jiného.
Co on může vědět? Určitě jenom plácal do větru. Pomyslí si a více se mu nevěnuje.

*-*-*-*-*

O několik hodin později ho opět navštíví detektivové.
"Našel se svědek. Nyní bude určovat vraha. Budete se toho muset zúčastnit, abychom se ujistili, že s tím nemáte co dočinění."
Kristiánovi nezbylo nic jiného než souhlasit. Přeci je to jen malá šance, která mu může pomoct.

Kristiána vezmou do malé místnosti, kde ho postaví vedle několik dalších mužů. Většinou byli tito muži blonďatí a mnohem vyšší než on.

Za neprůhledným sklem
"Vážně to není on?" naléhá kníráč na svědka a přitom prstem ukazuje na černovláska.
Ten pouze zavrtí hlavou. "Ne, ten, kdo nás napadl byl vyšší, blonďatý a byl to démon. Měl drápy a rohy. Ach bože, musel to být sám ďábel. Neměli jsme chodit k té prokleté bráně..." začne vyšilovat.
"Klid, hlavně zachovejme klid." snaží se ho uklidnit kníráčův kolega.
"Doufám, že ho najdete a postaráte se o něj." jsou poslední svděkova slova.

Kristiánův pohled
neví, jak dlouho tam mezi těmi muži stojí, ale náhle zapraskají repráky, ze kterých se následně ozve: "Kristián Walker je volný, může odejít z místnosti."
Černovlásek nemešká ani minutu a okamžitě odchází. Přede dveřmi na něj již čekají detektivové.
"Jste zproštěn obvinění. Můžete jít domů." oznámí mu detektiv.
"To jsem rád, a ehmm… našli jste pravého vraha?" zeptá se ostražitě.
"Ještě ne, ale tento svědek nám dal alespoň popis a víme, že vy to nejste." odpoví. Oba detektivové ho následně odvedou až ke dveřím od policejní stanice. Z venku na schodech již netrpělivě vyčkává kocour. Hned jak spatří Kristiána, skočí mu do náruče.
"Nazdar kamaráde." pozdraví ho a začne ho drbat.
"Tenhle kocour se odtud nechtěl hnout od té doby co jsme Vás sem přivedli." dodá kníráč znuděně.
"Ať se Vám daří a žádné maléry." popřeje mu nakonec kníráčův parťák, než odtamtud odejde.

Stmívá se a začínají se rozsvěcovat lampy. Duo to vezme cestou přes park. Míjejí akorát Pekelnou bránu, když se zvedne vítr a oblohu protne blesk.
Mohutná brána se se skřípáním otevře a z ní vyjde mladá rudovlasá žena s plamenným pohledem. Má dlouhé šaty a v ruce velikou hůl s rudým křišťálem na vrchu. Vedle ní kráčí klidným krokem veliký vlk.
"Nejsi ty malý roztomilý kouzelníček?" zeptá se se smíchem. "Zdravím Lucíku, je to dlouho, co jsme se naposledy viděli." přesune svou pozornost na kocoura, který si stoupne před svého pána.
"Promiňte, ale tohle je nějaká show?" zeptá se zmateně Kristián.
"Óóóó, takže ty jsi mu to ještě neřekl?" zeptá se posměšně kocoura. "No, malinko ti to ulehčím." dodá. Poté pouze dá znamení rukou a vlk, který doteď poslušně seděl na místě začne vrčet a připraví se na skok. Než však skočí, z kocoura se stane Kristiánovi již známý blonďák. Jenže tentokrát je jiný. Z hlavy mu rostou rohy, uši se mu špičatí, ze zad se mu tyčí pár majestátních křídel, které doplňují dva ocasy.
Akorát, když vlk skočí, Lucifer mávne rukou a vlka to odhodí na druhou stranu. Následně si přesune svou pozornost na tu zvláštní dámu.
"Mohlo být i dýl. Proč tu jsi?" zavrčí na ní.
"Přišla jsem dodržet svůj slib, který jsem ti kdysi dala." odpoví se smíchem. "Zabiju všechny tvé čaroděje a budeš jenom můj. Jen si představ co bychom spolu dokázali."
"Nemám zájem." zavrčí a změní se na obří šavlozubou kočku s rohy, křídly a dvoumi ocasy. Tu podivnou dámu obklíčí ohnivý kruh, čímž se ocitne v pasti. Toho Lucifer využije, rychlím znamením naznačí Kristiánovi, aby se na něj posadil a ten sám neví proč uposlechne. Když se ujistí že se pevně drží, dá se na útěk. A nezastaví se, dokud nedoběhnou ke Kristiánovi domů.
Kristián zamkne dveře a zavře všechna okna, než se zhroutí do pohovky. Lucifer se mezitím změní do své lidské formy a provede několik rychlých ochranných kouzel.

Následující díl - coming soon


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Pepe Pepe | 22. července 2017 v 14:55 | Reagovat

fantastické moc se mi to líbilo...jen tak dál

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama