Den 5. - Děti

10. září 2017 v 21:00 | Safimary
Ahojte, tady přinášíme další obrázek z naší challenge.


" Rose?" zakřičela Safirika do domu.
" Ano? Jsme nahoře." Odpověděla Rose.
Safirika vyběhla nahoru a našla Rose v knihovně jak si čte knihu.
" Koukej co mám." Řekla Safirika.
Rose se na ní podívala a úplně celá se rozzářila. Safirika přinesla oříškovou čokoládu.
"Páni. Můžeme jí sníst hned?"
" Bože Rose myslíš taky na něco jiného než čokoládu?"
" Ne."
" To mi připomíná jak si se vkradla do tátovi pracovny a hledala jsi tam čokoládu." Rozesmála se Safirika.
" Já? Pokud vím byla jsi to ty kdo mě přemluvil a byla jsi tam taky."


MINULOST:

" Pojď Rose. Táta si v kanceláři schovává tu výbornou čokoládu." Pobízela jí Safirika.
" Ale nebudeme mít problém?" odpověděla Rose.
" Jo jasně. Teď nechceš problémy a co minule když jsi tátovi vzala klíče od auta a odjela si s ním. Ani nezmiňuji, že jsi to auto nabourala."
" To ano, ale zapomínáš na to, že jsi seděla vedle mě."
" To je ale něco jiného."
" Jo? A v čem?"
" Prostě je. Chceš tu čokoládu?"
" Jo."
" Tak jdeme."
Vešly do pracovny a rozhlédly se po ní. Safirika se rovnou vydala ke stolu jejího otce. Rose si vylezla na židli a prohledávala stůl.
" Tak co? Našla jsi ji?" zeptala se Rose.
" Ehmm, ne. Jsou tu jenom nějaké složky." Odpověděla ji Safirika.
" A co v nich je?"
" Nevím, ale víš, že bychom se do toho neměly koukat."
" Jo jasně. Stejně jako, že nesmíme do strejdovi pracovny." Protočila oči Rose.
" Taky pravda."
Safirika vzala první složku, kterou našla a otevřela ji. Chvíli četla a otáčela stránky.
" Tak co?" chtěla vědět Rose. Nakláněla se přes stůl, aby mohla nakouknout, ale v tom jí Safirika strčila, aby se nemohla podívat. Rose to však neustála a přepadla do zadu i s židlí.
" Hej co to děláš!"
" Nic najdeme tu čokoládu a jdeme."
Chvíli štrachaly všude možně. Prohledaly vše, ale čokoládu nenašly. Potichu zase odešly.
" Hej. Co bylo v té složce?" zeptala se Rose.
" Ale nic."
Rose se na ní nechápavě podívala, ale nic neřekla.
"Pojď, půjdeme do kuchyně. Dáme si tam čokoládu. Sice není tak dobrá jako táty, ale lepší něco než nic." Řekla Safirika. Vydaly se společně do kuchyně.

DRUHÝ DEN
" Holky, která z vás se mi hrabala v pracovně." Začal naštvaně Edward.
Rose ukázala na Safiriku a v té samé chvíli Safirika na Rose.
" Tak takhle tedy ne. Buď mi okamžitě řeknete, která z vás to byla nebo potrestám obě."
" O jaký druh potrestání se jedná?" zeptala se odvážně Safirika.
" Nedostanete týden čokoládu a ani nic sladkého!" obě se na sebe poplašeně podívaly.
" Ale tati já to opravdu nebyla."
" Strejdo já taky ne." Začaly se hájit obě najednou.
" Tak a dost. Obě jděte do pokoje a budete hodné."
Obě dívky se vydaly do pokoje a zavřely za sebou dveře. Sedly si na postel a chvíli čekaly jestli za nimi nepřijde Safiriky otec, když nikdo nepřicházel podívaly se na sebe a usmály se.
" Štěstí, že jsme včera té čokolády vzaly více." Poznamenala Rose.
" Jo no. Táta si teď myslí, že nás potrestal."
" Ale vypadal naštvaně."
" To jo no."
" Tak kam jsi dala tu oříškovou čokoládu?" zeptala se se zájmem Rose.
" Bože myslíš ty někdy na něco jiného než čokoládu?"
" Hmm ne."

A tak pro ně týdenní trest v pokoji a bez čokolády nebyl trestem, protože tam měly tolik sladkostí, že na konci týdne jim opravdu špatně.



 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama