V zajetí jeruzalémského démona - Masyafské vánoce

24. prosince 2017 v 20:00 | Safirika
Ahojte,
už je to tady zas,
ten Vánoční čas.
Přejem zdraví, štětí
a dárků dosti.

A jelikož jsou Vánoce, tak od nás dostanete i Vánoční speciál.
(slovo Ab znamená v arabštině otec, tak se nedivte, když tak budou děti oslovovat Altaira)

Byl pozdní večer v Masyafu,
vzduch mrazil jako led.
Rodinka slavila při měsíčku,
v pevnosti, spolu jen.


Již to byl chyběl pouze jeden den do štědrého dne. Altair se staral o novice a jako nejmladší mistr asasín se pokoušel zařídit si na Štědrý den, den volna. Přál si totiž strávit Štědrý den se svou skromnou a milovanou rodinou. Nyní seděl v hlavní knihovně, na místě předchozího mistra Al Mualima, a pokoušel se vymyslet ten správný plán.

Malik zatím na druhou stranu hlídal Darima a Tazima. No spíše Darima, jelikož Tazim si poklidně pročítal knihy a staré svitky a jeho otec o něm ani nevěděl. Darim na druhou stranu se neustále nudil a vymýšlel všemožné kraviny, šprýmy, kanadské žertíky a snažil se napálit svého tátu. Malik mu to zrovna moc neulehčoval, jelikož když byl v jeho věku, tak prováděl úplně stejné věci. Není proto podiv, že se všem jeho pokusům vyhnul s naprostou přesností. Darima to ubíjelo zevnitř.
"Co to čteš?" zeptal se Malik Tazima, když vešel knihovny.
"Můra n-noční, před-vánoční." přečetl chlapec titul knihy.
"To jsi přečetl velmi hezky..." pochválil ho. "Každým dnem se zlepšuješ."
"Snažím se."
"A nechceš, abych ti to přečetl?" nabídl se. Chlapec pouze kývnul hlavou na souhlas, podal tátovi knihu, chytil ho za rukáv a odvedl ho do pokojíku. Společně se dostali přes Darimovy nástrahy. Malik se usadil do křesla a chlapec se posadil na zem před něj.
"Bráško, pojď sem! Táta nám něco přečte!" zavolal na svého bratra.
"A co se bude číst?" zeptal se mezi dveřmi.
"Jak kostlivec ukradl vánoce." řekl Malik a Darimovi se okamžitě rozjasnila tvář.
"To zní zajímavě! To chci slyšet!" vykřikl a jako malé tornádo se k nim přiřítil. Odrazil se a skočil mu před nohy, a usadil se vedle svého brášky.
"Byl pozdní večer v Halloweensku..."

*-*-*-*-*

"...Santa Vánoce přivez všem do Halloweenu. Konec. Být mnou, tak bych toho Santu uvěznil, a už nikdy by nespatřil denní svit."
"A proč tati? Mně se to líbilo."
"Taky by mě zajímalo proč." přidal se Darim.
"Víte, neříkejte to abovi, ale Santa je velmi zlý a záludný člověk. Dárky dává jen těm, kteří ho uplácejí sušenkami, mlékem a příšernou výzdobou. Je velmi vybíravý a jen velmi málo lidem daruje dárky." takhle by mohl Malik pokračovat další dvě hodiny. A taky že pokračoval. Ani jeden z chlapců ho nepřerušil, i když Tazim málem usnul. Jeho bratr však hltal každé jeho slovo. Ten Santa se mu vůbec nelíbil.
"Nemám rád, toho Santu." postěžoval si Darim.
"Mě se nezdá špatný." řekl Tazim spíše sobě, jelikož mu nikdo nevěnoval pozornost.
"Tati, co kdybychom zajali Santu? To už by nemohl dělat co se mu zachce." navrhl nadšeně Tazim.
"Souhlasím, hlavně mi slibte, že to nepovíte abovi." prones vážně.
"Slibujme!" vykřikl aktivnější bratr za oba dva. Tazim se na svého bratra pouze podíval pohledem to myslíš vážně?, ale nic mu na to neřekl.
"Takže..." Malik vytáhl pergamen s brkem, který rozložil před chlapce. "...Santa žije na Severním pólu a zítra je Štědrý den. Do té doby musíme toho rudého démona zajmout a zbavit se ho. Na dobrou." rozvášnil se jejich otec a jeho oči přitom planuly žárem. Oba chlapci se uchcehtli nad "rudým démonem" jelikož věděli, že jejich otec je sám démon.
"A jak se tam dostaneme?" zeptal se světlovlasý chlapec.
"Dobrá poznámka. Od své babičky, nebo lépe řečeno od vaší prababičky umím několik lektvarů a kouzel, mezi které patří i to teleportační." Darim pouze přikyvoval. Poté vzal brk a spolu s otcem se pustili do náčrtů a plánování jejich strategie.
"To je dobrý." "Tam nás najde." "Dolem, né, horem." neustále něco brblali, mumlali a zapisovali do tvořící se mapy.
"Nebylo by prostě snazší počkat, až k nám přijde a poté ho lapit?" zeptal se Tazim a oba dva tím vyvedl ze soustředění.
"Tazime, ty jsi génius." zaradoval se Malik a na tváři se mu rozjasnil široký úsměv. "Jsi stejně geniální jako tvůj táta."
"Nemyslíš aba?" zeptal se Darim nechápavě.
"Neeee, myslím sebe. Ab je spíše takový..." hledal správné slovo, které použít. Jak si jeho vlastní synové mohli jenom myslet, že Altair je ten chytřejší?? Možná že se anděl nyní choval mnohem zodpovědněji, ale to nic neznamená. Vždyť on sám má být ten stratég a génius. "...on je jenom velmi zodpovědný, ale kdysi to byl veliký..." strašně moc chtěl říct idiot, ale jak by to dopadlo, kdyby se dozvěděl, že je naučil další sprosté slovo. "...novic."
"Vážně?? Moc najevo to ale nedáváš." dodal Tazim s Darimem. Malikovi poklesla čelist. Takový podraz nečekal. Teď ho určitě mají za úplného pitomce.
"Noo, kde jsme to skončili? Takže počkáme na Santu a pak ho chytneme." okamžitě změnil téma a doufal, že si chlapci nevšimli jeho nervozity.
"Máš pravdu! A jak ho zajmeme?"
"Nastražíme past. Má rád mléko a sušenky. My budeme schovaní a budeme vyčkávat. Až si bude Santa pochutnávat, překvapíme ho zezadu a bum! Bude hotovo." usmál se Malik.
"To se mi líbí." zajásal Darim.
"Mě ne." zamumlal Tazim. Nikdo ho naštěstí neslyšel.

*-*-*-*-*

K večeru se konečně vrátil Altair, celý znaven. Vůbec ho nebavilo řešit veškeré maličkosti a kraviny jeho pevnosti a jeho asasínů. A teď před Vánoci toho bylo víc než dost. Když vešel do dveří, hořelo okolo pouze pár svíček, jejichž slabé světlo osvětlovalo malou chodbu. Anděl došel ke dveřím od dětského pokojíku a opatrně je otevřel. Vešel do temné místnosti zkontrolovat chlapce. Oba již tvrdě spali ve svých postýlkách. Nebo alespoň to tak vypadalo. Altair se mile pousmál a stejně tiše jako přišel tak odešel. Znaveně vešel do ložnice, svlékl ze sebe těžký háv a padl na postel.

"Těžký den?" zeptal se Malik, který vykoukl z malé koupelny, která se napojovala na jejich ložnici. odpovědí mu bylo pouze nesrozumitelné zamumlání. "Řekl bych že jo." Altair na to zvedl lehce palec. Démon se uchechtl. Anděl během několika krátkých vteřin poté usnul tak tvrdě, že si ani nevšimnul, že ho jeho druhá polovička přikryla přikrývkou. Altair byl tak znaven, že si ani nevšimnul podivných svitků vedle postele a toho, že jeho synové perfektně imitují spaní. Darim nemohl spát nedočkavostí. Tazim na druhou stranu přemýšlel jak to dopadne, co by měl udělat a jestli by to neměl říct abovi.


Štědrý den

"Ne že vzbudíte aba. Po dlouhé době má volno a může spát déle." varoval chlapce Malik, když se vzbudili. Věděl, že by Darim nejraději skočil na Altaira a s jásotem ho probudil.
"Ano pane!" zažertoval chlapec a posadil se ke stolu naproti svému bratru. "Po snídani bychom se mohli vrhnout na náš plán." nadhodil nadšeně.
"Chtěl jsem navrhnout to samé." usmál se Malik. Tazim pouze protočil oči. Nejraději by s tím nechtěl mít nic společného, ale to bylo marné.

Hned po snídani se vrhli do jejich plánu. Z obývacího pokoje, ve kterém se nacházel vánoční stromek, si udělali základnu a z pohovky si udělali pevnost, do které se vejdou oba chlapci i s jejich tátou. Malik z Tazimovo pomocí vytvořil několik kouzel, které umístili kolem stromku. Kouzelné pasti, které když se aktivují dokáží znehybnit svůj cíl a zcela ho ohromit. Malik ještě připravil kovová pouta, provaz a obří pytel.
"Doufám, že se do něj vejde." zasmál se Darim.
"Když tak ho zvětšíme." pokrčil rameny.
"Neměli bychom tu poklidit než se vzbudí ab?" navrhnul Tazim opřený o zeď.
"Máš pravdu." odpověděl táta a všichni se dali do úklidu. Malik k tomu všemu zamaskoval veškerá kouzla.
"Tak a je hotovo." liboval si Malik.
"Co je hotovo?" zeptal se Altair, když vešel do místnosti, kde našel všechny členy své rodiny.
"Eee... přípravy na Vánoce a velký úklid. Vše jsme s chlapci udělali." zalhal Malik.
"A co ta pevnost?" nadzvedl jedno obočí.
"Pro chlapce. Darim si přál chytit Santu... a tam se chtěl schovat." svedl to na nevinného chlapce. Altairovi to však jako odpověď stačilo. Znal svého syna moc dobře a tohle na něj perfektně sedělo.

Téhož večera na sebe Malik s Darimem neustále šibalsky pokukovali. V Altairovi to tvořilo jakési znepokojení, které každou vteřinou rostlo. Všichni již dojedli a Altair chtěl strávit večer s celou svou rodinkou, ale netušil, že jisté věci jsou již v pohybu.
"Abe, přečteš mi knížku?" zeptal se Tazim se psíma očima. Tenhle útok zvládali perfektně oba dva jeho synové.
"Jistě, to budu rád." usmál se. Tazim ho vzal za ruku a odvedl ho do jeho pokojíčku. Tam se usadili na postel a chlapec mu předal dvě knížky. "Můra noční, předvánoční" a "Grinch". Chtěl mu říct pravdu, ale zároveň nechtěl zradit tátu a brášku.
"A kterou z těch dvou chceš přečíst?"
"Obě." odpověděl a nespouštěl z něj své onyxově černé oči.

Mezitím Malik s Darimem připravili poslední zásoby a zašili se do pevnosti, kde vyčkávali příchodu rudého démona. Čekali a čekali. Na tátu se již sápala ospalost, ale hyperaktivita jeho syna ho nenechala usnout. Ani jeden z nich netušil, že je po určité době začal sledovat Tazim, který se schovával u dveří. Nakonec se dočkali. Téměř o půlnoci cosi zapraskalo. Uprostřed místnosti se zjevil rudý kouř, či mlha ze které se zhmotnila tlusťoučká osoba v rudém oděvu s bílým vousem. Postava voněla po sladkostech.
"Psst, tati, už je tady." zašeptal Darim.
"Tak, tady pár dárků pro Darima, něco pro Tazima... a co to tu máme něco i pro Malika a Altaira..." Santa rozdal dárky pod stromeček a otočil se ke stolku, na kterém se nacházelo mléko a sušenky. "... co to tu máme. To neodmítnu. Alespoň jednu." smál se tlustý pán a již se natahoval po sušence, když se veškerá místnost rozsvítila a jeho obalily provazy a řetězy z pastí. Než se zmohl na slovo, dal mu Malik roubík přes ústa.
"Čas pomsty." zasmál se Malik zlověstně. Jeho oči byly v démonní podobě a hráli nevýslovnou krutostí.
"Co teď s ním?" zeptal se Darim.
"Nyní, ho můj chlapče, budeme malinko mučit." uchechtl se, chytil Santu pod krkem a hodil ho na gauč. Malik se naklonil nad nemohoucího starce a v ruce jímal krátký meč. "Teď se trochu pobavíme." ušklíbl se.
Tohle se Tazimovi, ale i Darimovi přestávalo líbit. Černooký chlapec neslyšně odcupital do svého pokoje ke spícímu andělovi.
"Abe, abe..." zatřásl s ním chlapec. Anděl unaveně pootevřel oči."...táta chytil Santu a chce mu ublížit." To už byl anděl plný energie a hněvu. Přispěchal neslyšně do obývacího pokoje, kde se Malik chystal prolít Santovu krev.
"MALIKU!" křikl na něj, oči se mu zlatě rozzářili a chytil ho za zdravou ruku.
"A-ano zlato?" zeptal se nevině a meč mu z ruky zmizel.
"Co to tu provádíš?!" zavrčel na něj. Malik ztěžka polkl.
"N-nic... jen jsem se trochu bavil."
"Tomu říkáš zábava! Mučit Santu?!" to již neznělo jako otázka.
"Okamžitě ho rozvážeš a omluvíš se! Je to jasné?!" a pustil jeho ruku.
"Jako slunce." Malik luskl prsty a Santa byl zbaven veškerých provazů, pout a podobných věcí. Altair mu pomohl na nohy.
"Moc se omlouváme. Bylo to nedorozumění. Je nám to hluboce líto." omlouval se Altair a přinutil i Malika, aby se přidal. Malik z něj měl strach a tak raději poslechl.
"Ho ho hoo, nic se naštěstí nestalo. Věřím že povedete svou rodinu dobrým směrem. Přeji Vám všem příjemné vánoce a šťastný nový rok." usmál se Santa a v rudém kouři zmizel.
"Můžeš mi laskavě vysvětlit co jsi to vyváděl!" naštval se opět anděl.
"Já... chtěl jsem lapit Santu." odpověděl Malik se sklopeným výrazem.
"A ještě jsi podporoval Darima a chtěl jsi před ním prolít krev!"
"A-ano."
"A ty mladý muži..." obrátil se Altair na Darima.
"To on mě přinutil! Přísahám. Nic takového jsem udělat nechtěl!" vykřikl Darim s falešnýma slzami v očích a ukázal na Malika. Ten by ho nejraději umlčel, ale místo toho poraženě zaskučel.
"Moc se omlouvám." sebral démon odvahu a obejmul anděla zezadu. "Již se to nebude opakovat." pošeptal mu.
"V to doufám."
"Díky abe za záchranu." Tazim vřele objal anděla. Nakonec se do rodinného objetí přidal i Darim, který tam nechtěl zůstat sám.
"Víš, na Vánoce by se rodina neměla hádat, ale být spolu."
"Že to říkáš zrovna ty." uchechtl se Altair a všechny je shodil na gauč, kde je pomazlil. Nakonec na tom gauči všichni usnuli ve velkém rodinném obětí.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Sayuriko MeiLin Hikarashi♥SB♥ Sayuriko MeiLin Hikarashi♥SB♥ | E-mail | Web | 26. prosince 2017 v 3:26 | Reagovat

Ahojky moje sb niečo pre teba mám k vianociam http://sasume.blog.cz/1712/k-vianociam-pre-moje-sb#pridat-komentar.

2 Sayuriko MeiLin Hikarashi♥SB♥ Sayuriko MeiLin Hikarashi♥SB♥ | E-mail | Web | 31. prosince 2017 v 23:35 | Reagovat

Ahojky moje sb niečo pre teba mám k Silvestru a k Novímu Roku http://sasume.blog.cz/1712/k-novemu-roku-pre-moje-sb#pridat-komentar

3 Kokosky Kokosky | E-mail | 7. ledna 2018 v 20:16 | Reagovat

božíííí...jen se chci zeptat zda je toto posední díl? Nebo jetli bude od tebe nějaká nová povídka? Povídky píšeš moc hezké a jsou  trošku více čtivé než Rosiny....ale povídky od Rose mám taky ráda

4 crazyhunters crazyhunters | 11. ledna 2018 v 17:36 | Reagovat

Jsem moc ráda, že se líbí a prozradím, že s touto sérií ještě nehodlám skončit, i když kdyby byl konec, tak chystám další příběh. ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama