Dračí poklad - horečka

1. září 2018 v 12:00
Ahoj,
po dlouhé době přidávám další díl. Doufám, že se bude líbit.

"Měli bychom se vrátit, než chytneš rýmu." řekl Gaara vážně s náznakem starosti. Naruto se usmál od ucha k uchu a kývnul na souhlas.
Společně se vydali do jeskyně a mokré věci, které se na ně lepili jim to moc nezlehčovaly. I když přes temné mraky nebylo poznat, zda je pořád den, nebo již nastala noc, Gaara to poznal velice lehce. Během cesty dostal velmi známý a nepříjemný pocit, kdy ho začaly pálit ruce a postupně celé tělo. Zarazil se na místě a okamžitě si stáhnul rukávy své košile.
"Jdi napřed, drak se vrátí brzy a já bych nechtěl skončit spálený na popel… Neboj, zítra opět přijdu hned jak drak odejde." řekl ve spěchu.
"Beru tě za slovo." odpověděl Naruto a rozběhl se k jeskyni, která byla pár metrů před ním, jelikož stejně věděl že, Gaara svoje slovo splní.


Zloděj se mezitím potácel mezi stromy a snažil se překonat bolest, která tuto změnu vždy provázela.
Mezitím se Naruto dostal až ke vchodu do jeskyně. Zmoklý na kost se snažil najít vchod, jenž mu předtím Gaara ukázal, ale marně. Ať hledal sebevíc, nic nenašel. Unaveně se opřel o písečnou stěnu a opřel si hlavu o kolena. Jak byl promoklý, tak se ho zmocňovala neuvěřitelná zima. Celý se třásl. Snažil se zahřát, to mu ale v neustupujícím dešti moc nešlo. Po chvíli usnul z vyčerpaní a i ve spánku se třásl.

Slunce již zapadlo za obzor a k jeskyni se vracel drak. U vchodu si všiml prince. Nechal zmizet písečnou stěnu a opatrně ho vzal do tlapy. Princ se lehce zavrtěl, ale jinak spal dál. Vešel s ním do jeskyně a opatrně ho položil zem. O pár metrů dále, jako kdyby chtěl zapálit zem, vychrlil oheň. Potěší lehl na spálenou zem, která ho příjemně hřála a naposledy se podíval na prince. Tomu stékal po hlavě pot, byl bledý jak stěna a neustále se klepal.
Ještěr vzal prince do tlapy, schoulil se do klubíčka a zakryl ho svým tělem. Zavřel oči a jeskyní se začala rozléhat, tichá melodie.

První sluneční paprsky ozářily jeskyni a z jejího vchodu vyšlo zlaté světlo. Princ ležel schoulený v Gaarovo obětí. Sice se již netřásl, ale místo toho byl bledý jak stěna. Gaara se vzbudil jako první. Rychle zkontroloval Naruta a poté odešel ven, pro vodu Když se vrátil nalezl prince na stejném místě. Vodu postavil stranou a vedle ní položil chleba spolu s kusem sýra a hrst lesních bobulí. Největší pozor dal na malý váček, který položil k tomu.

Blížilo se k poledni, když princ konečně pomalu otevřel své oči. Jakmile se rozkoukal, ihned se pokusil posadit. Bohužel neměl tolik sil, podlomily se mu ruce a málem by spadnul, kdyby ho nechytily dvě silné paže.
"Měl by jsi odpočívat. V noci jsi měl příšernou horečku." řekl Gaara, pomalu ho pustil a podal mu čutoru vody.
"Díky." odpověděl a napil se.
"Lehni si, já dojdu sehnat něco k jídlu." Gaara chtěl vstát, ale Naruto ho zastavil.
"Nechoď," položil si hlavu Gaarovi do klína a slabě se usmál, "budu raději, když tu se mnou takhle budeš... Zůstaneš tu, než se drak vrátí?"
"Slibuji." odpověděl, předklonil se a políbil ho na vařící čelo. Opět se o prince pokoušela horečka. Naruto se usmál a aniž by chtěl, klesla mu víčka a usínal.
"Až se uzdravíš budu mít pro tebe překvapení" zašeptal zloděj, těsně než ho ovládnul spánek.
Jak Gaara slíbil, nehnul se od něj ani na minutu. Mezitím měl dost času přemýšlet o jeho překvapení. Proč to vlastně řekl, když nic připraveného neměl?

Ohlédnul se k jeskyni. Slunce bylo sice ještě nad obzorem. Pomalu, ale jistě klesalo. Až se Naruto probudí a bude mu líp, určitě bude mít hlad. Měl by skočit do města a něco sehnat. Sice mu před západem slunce zbývalo několik hodin, bohužel město nebylo nijak blízko.
Opatrně vstal, aniž by vzbudil Naruta a vydal se k východu. Možná když si pospíší, tak to stihne. Bude to risk který rád podstoupí.

Neslyšně opustil jeskyni a co nejrychleji mířil k městu. U hranice města se podíval, kolik mu zbývá času. Moc ne. Sluneční kotouč se pomalu začínal dotýkat země.
Rychlým krokem vešel do ulic. Držel se ve stínech a když se nikdo nedíval podařilo se mu získat něco k snědku. Konkrétně chleba, instantní polévku v plastové misce, pár čajových lístků a starou konev na vodu.
Se všemi věcmi mířil ven z města, když jeho pozornost upoutal rozhovor několika mladých lidí.
"Půjdeš se s námi podívat zítra na ohňostroj. Určitě to bude senzace." říkal chlapec dívce a jejímu kamarádovi.
"Určitě tam bude i spousta jídla." slyntal ten druhý.
"Nevím jestli budu moc." odpověděla nejistě.
"Tady máš leták. Můžeš se v klidu rozhodnout a pak nám dát vědět." s tímhle se skupinka rozešla. Než se ale rozešla úplně, připevnil chlapec plakát na dřevěný plot.
Gaara vyčkával až dokonce a když byl vzduch čistý, plakát strhnul a strčil si ho do kapsy. Podíval se na nebe a zarazilo ho. Musí se dostat z města co nejrychleji, jelikož slunce téměř zapadlo. Okamžitě se rozběhl k východu. Bylo mu jedno, jestli ho někdo vidí nebo ne. Dostal se za hradby, a i tak stále běžel, co mu nohy stačily. Neohlížel se ani na oblohu. Tušil že se brzy změní, ale něco se mu zdálo jinak. Zatím necítil žádnou bolest a ani pálení.

Doběhl až k jeskyni, kde si konečně dovolil malinko odpočinout. Tiše vešel dovnitř a nalezl Naruta, jak stále spí. Opatrně položil věci stranou, došel k princi a lehce mu položil ruku na celou čelo. Již ho neměl tak vařící. To byla dobrá zpráva. I tak to vypadalo, že se ještě neprobudí. Gaara si lehnul vedle prince a díval se do stropu. Nešlo mu do hlavy, že se dnes večer nezměnil. Zvedl ruku ke stropu. Všiml si několika drobných šupinek, které během chvilky splynuly s kůží a nebylo po nich ani stopy. Něco se s ním dělo a on si to uvědomoval. Vždyť než poznal Naruta, tak nemohl spát ze strachu, že by jeho vnitřní drak začal běsnit. Zavřel oči a usnul.

Probudil se za rozbřesku, protáhnul se. Princ ještě spal.
Zloděj založil oheň a dal vařit vodu v konvici. Nejprve zalil polévku a poté do zbytku vody, nasypal čaj.
Princ se probudil za příjemné vůně čaje a polívky. Protáhnul se jako kocour a promnul si oči.
"Jak se cítí jeho královská výsost?" zeptal se s úsměvem, ale s obavami v hlase.
"Cítím se dobře, možná trochu ztuhle, ale to přejde," posadil se, "co to voní?"
"Polívka a čaj na posilnění. " řekl a podal mu jídlo.
"Díky." řekl a pustil se do jídla. Horké jídlo mu dělalo dobře. S každým soustem a douškem cítil, jak se mu vrací síla.
Jakmile byla miska i čaj prázdné, tak se Gaara zvednul a podal mu ruku. Naruto jí přijal a vstal. Společně zamířili ven z jeskyně.
"Kam jdeme?" zeptal se, když šli po malé lesní pěšině.
"Slíbil jsem ti překvapení, když ti bylo špatně. Jen plním to, co jsem slíbil." odpověděl Gaara a vedl Naruta do vesnice, ve které slyšel o ohňostroji. Navíc chtěl vzít Naruta na nějaké normální jídlo. Kvůli tomu si také vzal trochu zlata z jeskyně.
"Je to to, co si myslím, že to je?" zeptal se Naruto, jakmile zahlédl hradby vesnice. Gaara mlčel a slabě se pousmál.
"Po takové době opět ve městě. Už se nemůžu dočkat." radoval se a přidal do kroku.
"Chtěl by jsi jít někam na určité místo?" zeptal se ho Gaara a pouze sledoval jak Narutovi jiskří oči nadšením.
"Hmm, nejdříve bychom se mohli podívat po městě a uvidíme, co nás zaujme." navrhl a dal se do chůze. Gaara šel tiše vedle. Lidé procházející okolo, se jim obloukem vyhýbali.
Ani jeden z nich si toho však nevšímal.
"Už vím, co si dáme k jídlu." zajásal princ, když se před nimi objevil stánek s Ichiraku rámenem. Aniž by si to uvědomil, vzal Gaaru za ruku a táhl ho ke stánku. Posadili se vedle sebe a Naruto objednal jídlo.
Zatímco Gaara snědl jednu misku, Naruto stihnu hned 3. Zloděj se divil, kam to do prince mizí.
"Jsem nacpaný. Bylo to výborný. Lepší rámen jsem nejedl." pochvaloval si.

Když Gaara zaplatil, vydali se podívat na trhy. Přecházeli od stánku ke stánku, až se zastavili u stánku, který se zaměřoval na mýty a magii. Naruto si vše prohlížel, zatímco si Gaara myslel, že to jsou kravinky.
Ptincovu pozornost upotaly dva přívěsky, které byly spojený.
"Zaujal Vás krystal Alterum?" začal obchodník. Naruto kývnul hlavou na souhlas.
"Tento krystal je speciální tím, že nemá konkrétní tvar. Svůj tvar změní, když si ho nasadí dvě zpřízněné duše, které dělí pouto silnější, než jakýkoliv kov. Změní se v něco, co charakterizuje jednotlivce, ale když se spojí, nic je nerozdělí a nepasují ani k žádnému jinému." vysvětlil.
" Minutku," řekl prodavači a obrátil se ke Gaarovi s prosebnýma očima, "prosím, moc prosím."
Gaara ten jeho psím očím nedokázal říct ne a tak zaplatil za přívěsky. Naruto je převzal, nasadil si jednu část a Gaarovi nasadil na krk tu druhou. Jak byli u sebe přívěsky se rozzářily a spojili se k sobě. Jakmile světlo zhaslo, byli přívěsky spojeny ve stylu jin a jen. Narutova část vypadala jako křišťálový drak, zatímco Gaarovo jako liška. Naruto se jich dotkl a oba přívěsky se od sebe oddělily.
"Ten prodavač měl pravdu." žasl princ.
"To se ví, že měl. Já o svém zboží nelžu." smál se prodavač.

Společně následně prošli trhy a pomalu přicházel čas na velké finále. Gaara vedl Naruta ven z vesnice na malý kopec, že kterého byl nádherný výhled na západ slunce. Sice měl Gaara obavy, že se změní, ale nechtěl dělat ukvapená rozhodnutí.
"Tady je krásný výhled. Moc ti děkuji, že jsi mě vzal ven." usmál se šťastně Naruto a Gaaru zalil příjemný pocit.
"Ještě neděkuj, ještě není po všem." odpověděl a kývnul hlavou k vesnici, kterou se za jásotu lidí, zalilo barevné světlo ohňostrojů. Barevná show byla úchvatná. Naruto z té podívané nemohl spustit oči. Aniž by si to jeden z nich uvědomil, položil Gaara ruku na Narutovu a připletli si prsty. Princ se přišoupl blíže a opřel si hlavu o Gaarovo rameno.
"Tohle byl nejlepší den v mém životě. Moc ti děkuji."
"Nemáš za co děkovat. Nikdy jsem si nemyslel, že bych mohl být takhle šťastný." špitl Gaara.
Spolu tam takhle seděli dlouho poté co ohňostroj skončil a jen tak za hudby z města pozorovali hvězdy.
"Podívej, padá hvězda. Něco si přej." ukázal Naruto. "Máš nějaké přání?" Gaara se na chvíli zamyslel a poté kývnul na souhlas.
"Nemusíš mi ho říkat, jen si ho přej... Já si přeji zůstat po boku toho, koho skutečně mám rád."
"To je hezké přání. A koho máš rád?" zeptal se ostýchavě.
"To je tajemství." usmál se Naruto.
Společně pozorovali hvězdy, dokud je to neunavilo a nevrátili se do jeskyně. Tam si lehli vedle sebe.
"Kéž by bylo více dní jako byl ten dnešní." zívnul Naruto než usnul. Gaara mezitím než také usnul vymyslel skvělý plán na následující den.

Následující díl - coming soon


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama